Chlapec v pruhovaném pyžamu

8. července 2018 v 15:46 |  Recenze
Výsledek obrázku pro chlapec v pruhovaném pyžamu recenze


Název: Chlapec v pruhovaném pyžamu

Originální název: The Boy in the Striped Pyjames

Autor: John Boyne

Žánr: Historický román

Počet stran: 184

Nejnovější vydání: Slovart (2017)


Oficiální anotace: Brunovi se nechce opouštět starý dobrý pokojíček, školu a kamarády v Berlíně a stěhovat se do nového, osamělého a ponurého domu v tajemném místě jménem Aušvic. Jenomže Fíra, nadřízený Brunova tatínka, tak rozhodl a devítileté děti do podobných záležitostí nemají co mluvit. S kým si tady ale Bruno bude hrát? Z okna vidí jen vysoký plot a za ním občas podivné lidi, kteří všichni nosí pyžamo - i přes den! A pak se jednoho dne seznámí se stejně velkým Šmuelem.



"Mohl bych se tě na něco zeptat?" "Ptej se". Bruno si to důkladně rozmýšlel.Záleželo mu na tom aby svou otázku položil naprosto správně. "Proč je na tamté straně plotu tolik lidí? A co tam všichni děláte?"

(Citace stránka 101)

Příběh se odehrává během druhé světové války kdy mladičký německý chlapec jménem Bruno je společně se svou sestrou Gretel a jeho rodiči nucen se přestěhovat a opustit tak svůj milovaný dům v Berlíně. Jedním z hlavních důvodů nečekaného stěhování je povýšení jeho tatínka - komandant německé armády. Bruno nerozumí a nechápe důvod stěhování do tak ošklivého a nudného domu v Oušicu.Vždyť dům v Berlíně byl tak veliký,veselý a ani po devíti letech svého každodeního bádání jej nestihl celý prozkoumat.

"Polsko," opakoval Bruno zamyšleně a pomalu si to slovo převaloval na jazyku. "To ale není tak dobré jako Německo, nemyslíš?" Šmuel se zakabonil. "Proč by nebylo?" "protože Německo je nejlepší země na světě." Bruno si totiž vzpomněl na něco,co zaslechl, když si otec povídal s dědečkem. "My jsme lepší než všichni ostatní."

(Citace stránka 99)

Nic netušící Bruno hrdě vzhlíží ke svému tatínkovi aniž by věděl jaké hrůzy obnáší jeho práce komandanta a spolupráce s Fírou.Jednoho dne dojde Bruno k závěru,že by bylo nejlepší to tady všechno řádně prozkoumat a tak se vydá na průzkům svého nového domova.Nejprve prozkoumá všechna zákoutí domu a zanedlouho potom jej bádání zavede k vysokému plotu s ostnatým drátem.Po chvilce zamyšlení si Bruno uvědomí,že se jedná o ten samý plot s ostnatým drátem, na který se dívá z okna svého pokoje.Na druhé straně plotu žijí lidě v pruhovaném pyžamu,každý z nich má na sobě do puntíku stejné oblečení, každý z nich nosí na hlavě stejnou pruhovanou čepici a každý z nich chodí bos.Bruno si začíná klást zásadní otázku - proč se všichni mačkají na jednom místě, proč nosí všichni stejné pruhované pyžamo,proč nemůžou chodit kam se jim zlíbí a místo toho se musí mačkat na jednom a tom samém místě,které je ještě ke všemu ohraničené tím ošklivým plotem s ostnatým drátem?

"Při těch úvahách ho nohy nesly až k té vzdálené tečce, z níž se mezitím stala skvrnka, a ze skvrnky se rychle udělala kaňka. A z kaňky se záhy stala figurka, a když Bruno přišel ještě blíž, zjistil, že to není ani tečka, ani skvrnka, ani kaňka, ani figurka, ale postava. Byl to chlapec"

(Citace stránka 93)

Zanedlouho potom zahlédne Bruno ještě něco mnohem zajímavějšího.Nijak dlouho se nezdržuje přemluváním sebe sama o tom zda to je dobrý nápad či nikoli a téměř okamžitě se vydá zjistit co objevil tentokrát.Jaké bylo jeho překvapení,když zjistil,že ona záhadná a tajuplná věc je chlapec jménem Šmuel v pruhovaném pyžamu,který bude pravděpodobně ve stejném věku jako on.

"Oba hoši chvíli mlčeli. Najednou Bruno dostal spásný nápad. "Pokud ovšem...," začal, ale potom se odmlčel a zatím jenom v duchu spřádal svůj nový plán. Přejel si rukou temeno,kde dříve míval husté vlasy. "Vzpomínáš jak jsi jednou řekl, že vypadám jako ty? Tenkrát, když jsem byl dohola?" "ano, jenom trochu tlustší." "Takže," rozvíjel zase své myšlenky, "kdybych měl i pruhované pyžamo, mohl bych k vám přijít na návštěvu a nikdo by nic nepoznal." Šmuelovi se rozzářila tvář širokým úsměvem. "Myslíš? Udělal bys to?" "

(Citace stránka 170 a171)

Mezi Brunem a Šmuelem začíná vznikat silné přátelství, kterému jak to tak vypadá překáží pouze jedna jediná věc..onen ošklivý a vysoký plot s ostnatým drátem..nebo že by tomu snad tak nebylo?


Pohled malého devítíletého chlapce Bruna nám vypráví silný a pro mě velmi emotivní příběh z období Holocaustu.Troufnu si říci,že kniha dokáže svým obsahem zasáhnout zcela každého čtenáře, který si knížku přečte. Dalo by se říci,že místy svůj nával nových emocí zjednodušuje Brunovými myšlenkami a jeho dětské snaze o pochopení celé situace.

I přes značné tušení toho jak knížka doopravdy skončí vám zaručuji, že budete s otevřenou pusou dokořán hltat příbeh malého Bruna a Šmuela stále dál a dál a dál až do samotného konce.


Bruno společně se svým kamarádem Šmuelem a ostatními "pyžamovými lidmi" jak je Bruno později v knize sám nazývá, nám připomínají hrůzy událostí spojené s Holocaustem. Proto prosím nehledejte v knize žádná fakta ani žádné události, které tuhle ohavnost odstartovali, nehledejte zde ani žádné odborné termíny o původu koncentračních táborů či důmyslné popisování zařízení,která byla v koncentračních taborech přítomna.

Zkrátka jen čtěte, čtěte a čtěte a věřte,že vás konec knihy i přes veškerá očekávání a jasné teorie zcela zaskočí ;)

Závěrečné ohodnocení: 85%

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Janinka Janinka | E-mail | Web | 9. července 2018 v 8:55 | Reagovat

Knihy otevírající staré rány a obzvláště knihy z období války nevyhledávám, je to asi sobecké, ale opravdu bych je číst nemohla :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama